Co je to technický dluh?
Technický dluh (někdy označovaný jako debt technických funkcí nebo syntaktický debt) je součet technických pohledávek, které se nahromadí v kódu nebo ve webové aplikaci během času. Je to druh zátěže způsobené nadměrnou technickou zátěží, kterou některé struktury vytváří po dobu své existence. Jeho nevýhodou je, že se bez údržby a přepracování zvyšuje riziko selhání. Kleswaný výkon, absence konzistence, zvýšená pravděpodobnost výskytu chyb a nemožnost poskytnutí nových funkcí uživateli jsou jen některé důsledky, které mohou být fatální pro organizaci.
Příklady technického dluhu
- Nestrukturovaný nebo špatně strukturovaný kód
- Velké množství poznámek v komentářích
- Chybí některé funkce
- Nekonstantní design
- Neškálující
Jak lze snížit technický dluh?
Refactorování – Refactorování je proces přepracování stávajícího kódu tak, aby se zjednodušily koncepty, exkluzivní požadavky a technická komplexitu. Používá se k čištění nebezpečného a špatného kódu.
Odstraňování vnitřních konfliktů – Je třeba zamezit vzniku vnitřních konfliktů záznamů, například konfliktu mezi dvěma nebo více záznamy nahrazením jednoho z nich novým záznamem. Tím se zablokuje a odstraní duplicita, obnoví se konzistence a posílí data integrity.
Aktualizace technologie – Nové technologie mohou přinést úspory času, zjednodušení práce a zvýšenou produktivitu. Aby se zabránilo nesprávnému využití nebo technologickému zaostávání, je nutné aktualizovat technologie pravidelně.
Správa verzí – Správa verzí je proces, který se používá k udržování kódu. Pomáhá vám sledovat kód a poskytuje i spouštění nových verzí.
Závěr
Technický dluh je jednou z výzev, se kterou se dnes potýkají vývojáři. Aby se tomu zabránilo, je důležité nastavit náležitou údržbu a správnou architekturu. Jejím zachováním se vyhnete mnoha problémům, které technický dluh přináší.
Zdroje: Wikipedia technický dluh